O rakovině prostaty

Prostata (předstojná žláza) je přídatná pohlavní žláza umístěná pod močovým měchýřem, dotýkající se stěny konečníku. Obklopuje močovou trubici, která odvádí celou délkou penisu moč i mužské semeno ven z organismu. Zdravá prostata je malá, měkká žláza velikosti vlašského ořechu. Není orgánem nezbytným pro život, ale je důležitá z reprodukčního hlediska. Její sekreční produkty jsou částí ejakulátu a zvyšují životaschopnost spermií. Během ejakulace prostata vylučuje tekutinu, která je součástí semene. Zvětšení prostaty, ke kterému může u mužů dojít, se označuje jako benigní hyperplázie prostaty (BHP).

Prostata se obvykle zvětšuje během dospívání působením hormonu testosteronu a jeho vlastní účinné formy, dihydrotestosteronu (DHT).

Většina buněk organismu se neustále dělí, dozrává a zaniká v přísně regulovaném procesu. Termín „rakovina“ označuje stav tkáně, kdy je narušena regulace buněčného růstu a buňky se neustále a nekontrolovaně množí. Oproti zdravým buňkám však rakovinné buňky přežívají podstatně déle, namísto zániku se dále dělí a vznikají z nich nové, abnormální buňky. Rakovina prostaty vzniká, když se buňky prostaty začnou nekontrolovaně dělit a vytvářet malé shluky. Rakovina prostaty se obvykle projeví výskytem velmi malých nádorových ložisek roztroušených v prostatě. V tomto stádiu je nemoc léčitelná (s pravděpodobností vyléčení až 90 %) s pomocí standardních postupů, jakými jsou chirurgické vynětí prostaty či radiační terapie. Cílem těchto technik je odstranit či zničit všechny rakovinné buňky prostaty.